Tak jsem chtěla napsat...

Chtěla jsem uveřejnit další díl "fotoseriálu" nebo jiný příspěvek s fotografiemi a...
Nemůžu. Zlobí mě internet, nechce se otevírat v nových oknech. A to způsobuje, že není možné nahrát fotky. =(
Takže, přestože jsem si našla chvilku něco napsat, zase nic nebude.

Omlouvám se, ale nezbývá než počkat, až se to vyřeší.

Nebo...

Alespoň malá báseň (bez obrázku), když jsem dneska lezla po stromech a trhala třešně. =)

Třešňová

***

Jsme snílci

S hlavou v oblacích
stojíme na zemi
lezeme po stromech
pro nejčervenější třešně
tomu druhému
jistíme žebřík
aby se vrátil
s ovocným polibkem
do náruče společných snů

Co tam uvnitř...

Co tam uvnitř vlastně je?



Ptala jsem se marně posledních pár dní, kdy jsem měla pocit, že kromě jediného proudu myšlenek tam není víc než mlha. Prázdná, pohlcující vše, co nemělo dost ostré lokty. Dokonce se to odráželo i na povrchu, tak snad je všemu konec a není to tak smutné.
Mohlo by tam být...nové dílo: báseň, obraz, nebo cokoli jiného. Ale už ne bolest a zoufalství.

Naděje.