Ještě téhož dne odpoledne jsem balila a odjížděla na Švihov. Každoročně se zde koná dobývání hradu a já se šermířskou skupinou Trabanten Garde (http://www.trabantengarde.cz/) u toho nemohla chybět.
Aby se neřeklo, že se jen tak flákám, popadla jsem hned v první den nácviků na vystoupení foťák a dokumentovala.
Tak vypadá "řadovka" první den za hradbami Švihova.
Nesmí chybět trochu akce.
Protože ženy nemají v bitvě co dělat, nezbývá jim, než si najít jinou zábavu.
A tady je naše okouzlující slečna kameramanka, která se snažila zaznamenat celou letošní bitvu. I profesionálové potřebují občas povyražení mezi nudnou šedí svateb a tak podobně. (http://www.tunic.cz/)
Dámy v dobových kostýmech čekaly na návštěvníky už u pokladny. A nejen dámy.
Tanečnice ze skupiny Ambrosia (http://www.ambrosia-tanec.cz/) si v odpoledním programu připravily celkem tři vystoupení.
Na první dva dny se návštěvníkům přijeli předvést i hudebníci s dobovými baladami.
Tady už vystoupení "Trabantů".
A druhá série tanců Ambrosie...
Bitva nesoucí název Krvavé posvícení trvala přibližně hodinu. Našly se v ní hlášky, poznámky a vtipy, ale i trocha napětí a nakonec ponaučení.
Měšťané z Plzně, Klatov a Stříbra si pozvali na pomoc v boji proti loupeživému rytíři Petru Sudovi vojsko Lancknechtů, k němuž poslala pražské šlechta navíc zvěda, který měl Sudovi zatrhnout jeho řádění a měšťany zklidnit, aby si tolik nedovolovali.
"Hele, smrk! A on mluví... mluvící smrk? To je dobrý! ...Moment, to není dobrý. Bouda to je!!!"
Jak chtěli měšťané zajmout slavného rytíře Petra Sudu z Řeneč.
Vojsko Lancknechtů se připravuje na dobývání hradu...
...zatímco jeho obránci se snaží zastavit je palbou z píšťal, hákovnic a jiných zbraní.
Když nestačí píky, chce to pořádné dělo. ;o)
Přes velké ztráty Lancknechti vítězí, hrad je dobyt, ale Petr Suda utíká, aby o něm už nikdo neslyšel.
Po repríze bitvy čekala diváky dvě ohnivá překvapení. Prvním bylo poslední vystoupení taneční skupiny.
A druhým střela z katapultu stojícího za hradbami.
Jako fotograf jsem si to užívala. Měla jsem trochu štěstí, že jsem si mohla půjčit stativ na noční snímky. Tak vznikl třeba i tento.
Na poslední tři víkendy v srpnu jsou naplánovány ještě noční prohlídky na hradě Švihov, na které se snad také pojedu podívat. Minimálně tam mám domluvené místo oficiálního fotografa, takže bych si je neměla nechat ujít. A nejen já. Nikdo, kdo se přijede podívat, nebude litovat.
