Část první - low key.
Protože nechci zůstat jen u úplně amatérského focení, našetřila jsem si na celodenní kurz fotografování aktu ve FotoInstitutu u Kamila Vargy. A 17. listopadu jsem se konečně dočkala.
Ne že by mi úprava fotek trvala tak dlouho, ale pro jistotu jsem si napsala o písemný souhlas modelky, abych mohla její fotky zveřejnit. A světe div se, dokonce se jí líbily tak, že by si sama na svůj web nějaké vybrala!
Ale co je důležitější. Ráda bych ukázala, jaký kus práce člověka čeká ještě poté, co v hektickém dni za přítomnosti dalších sedmi fotografů absolvuje takovýhle kurz a odnese si domů přes dvě giga fotek.
Pro začátek o co na takovém kurzu jde. Trocha teorie jako úvod do tématu. Několik možností, jak lze akty fotit, seznámení se světly, jak se která využívají, a potom už rovnou na věc. Do skupiny jsme vyfasovali tři odpalovače blesků, takže než někteří přišli na to, že se dají světla odpalovat i zábleskem, v klidu jsme se střídali a ani si moc nepřekáželi.
Co se týče low key, jde o techniku fotografování, kde je důležité hledat výrazné křivky, které se ostře nasvítí nejčastěji zezadu (stačí i jedno), a ostatní by mělo zůstat co nejtmavší. Pozadí nejlépe černé.
Většinou tímto přístupem vzinkají fotografie nazývané "krajina těla". Protože jde o akty, je lepší se vyhnout záběrům na obličej. Ale někdy se člověk prostě neubrání.
Samozřejmě to nejjednodušší, čemu se při focení a následných úpravách vyhnete jen výjimečně, je ořez. Ne že bych neměla objektiv s dostatečným rozsahem, ale jakmile se člověku plete pod nohama dalších tři až pět jiných fotografů a nemá možnost si dělat úplně co chce, natož ještě korigovat modelku...
A mimo to se tím krásně mění formát podle potřeby. V některých případech je skutečně příjemnější, když je trochu netradiční.
Tím se dostávám k další drobnosti, kterou lze low key oživit. A tou je stínohra.
Ať už to jsou stíny tvořené částmi těla, jako jsou ruce naaranžované do zajímavých poloh...
...nebo různé závěsy. Nejobvyklejší jsou žaluzie, ale když už jsme byli na kurzu u profesionála, proč využívat nejjednodušší možnosti?
A tady je ukázka toho, jak skvěle dovedou kolegové překážet.
Přiznám se, že jsem si úmyslně na celý den vybrala delší objektiv, takže na záběry celé figury příliš často nedošlo. A myslím, že je to tak zajímavější.
Nebo ne?
Jsou to jen drobnosti z přehršle informací, které jsem za ten den vstřebala, ale na další budu vzpomínat až v druhé části.
