Před chvílí jsem se vrátila z posledního koncertu Mezinárodního festivalu Jazz&Blues a musím přiznat, že to stálo za to. :)
Po trochu slabším výkonu severočeské předkapely vystoupili britští The Yardbirds, kteří hned první písní nechali na předchozí skupinku mladíků zapomenout a po více než jeden a půl hodinovém koncertu zanechali nedefinovatelný dojem.
Nejde jen o to, jak kapela v podivném složení, bubeník a kytarista z původní sestavy a tři mladší hudebníci, hrála, ale také jak dokázala publikum rozpohybovat, aniž by jim mnozí rozuměli.
Všichni poslouchali jako v extázi. Až jsem doufala, že to každou chvíli skončí. Právě proto, že to bylo tak krásné. Všechno krásné musí někdy skončit...
Avšak zanechalo to ve mně dojem, na který nikdy nezapomenu.
A samozřejmě si The Yardbirds přidávám na seznam s oblibou poslouchané hudby. :)
Mimořádně nepřidávám žádné fotky, bohužel jsem tentokrát zanedbala svou práci fotografa.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Pěkný pejsek.
OdpovědětVymazat:) díky. není sice můj, ale jiného bych za něj nevyměnila...
OdpovědětVymazatpřipadám si hrozně, že tak dlouho nic nepíšu, takže se pokusím to brzy napravit. :)