Tumáte jeden obrázek z dob, kdy jsem jako mladičká fotograka ani netušila, že existuje nějaký zlatý řez, a o Pentaxu si mohla nechat jen zdát.
Obvykle to na lidi přichází tak v březnu, v dubnu. Začne je štvát ta lezavá zima a odporná bílohnědá břečka kolem. Nechce se jim nic dělat, nejraději by zůstali doma u krbu nebo topení...
Jenomže mě to přepadlo už s prvními mrazy a když před pár týdny nasněžilo, chystala jsem se sáhnout po nějakém účinném nástroji k ukončení svého bídného života. Nicméně jsem (i přes zálibu v různých chladných zbraních a jiných životu-nebezpečných předmětech) zůstala naživu a v typické zimní depresi.
Už aby bylo jaro.
Takže dneska už by to bylo na průsečíku 1/3-1/3? :D
OdpovědětVymazatNe, dneska bych něco takového vůbec nefotila... Dala jsem se přeci na mrňavé věcičky. ;)
OdpovědětVymazatKrom toho, že jsem na chatě, kde je to focené, nebyla už snad milión let. :D