Za zavřenými dveřmi
odposloucháváme
tlukot
vlastního srdce
proudící emoce
v hrací skříňce
opakující
stále stejnou melodii
jedinou frázi
napsanou společností
schválenou
smíš-říct (buch-buch)
jen-to (buch-buch)
co-chcem (buch-buch)
sly-šet (buch-buch)
jako jedničky a nuly
nic jiného
nebude přijato
nebude pochopeno
NEBUDE
to co je uvnitř
neexistuje
jen ty posloucháš
tlukot
vlastního srdce
uvnitř flašinetu
jenž neumí přehrát
co by sis přál
to co cítíš
uzamčeno
pod zámkem
vlastního těla
z cizí morálky
14.1.2013
úterý 15. ledna 2013
Odkud přicházíme...
Odkud přicházíme
kdo jsme
kam jdeme
jako Dantovy duše
stoupáme za svým cílem
do hlubin pekelných
do náruče
Mamonu, Pýchy a Neřesti
nehledíme na nic
co za sebou necháváme
jako rozbitou hračku
dříve krásný svět
jsme i nejsme
pouhé přízraky
topící se
v hříchu naší doby
svíráme v náručí
jen prázdnotu
pro niž umíráme
nehledíc na stéblo trávy
na kořeny stromů
ani nás samých
zapomínáme
na skutky našich předků
na dávnou minulost
historia magistra vitae
chtělo by se křičet
ale nikdo neslyší
ve vakuu velkoměsta
v hluku inferna
lidé, dívejte se!
odkud přicházíme
kdo jsme
kam bychom
mohli kráčet
10. ledna 2013
Přežili jsme, ale stále jen přežíváme...
kdo jsme
kam jdeme
jako Dantovy duše
stoupáme za svým cílem
do hlubin pekelných
do náruče
Mamonu, Pýchy a Neřesti
nehledíme na nic
co za sebou necháváme
jako rozbitou hračku
dříve krásný svět
jsme i nejsme
pouhé přízraky
topící se
v hříchu naší doby
svíráme v náručí
jen prázdnotu
pro niž umíráme
nehledíc na stéblo trávy
na kořeny stromů
ani nás samých
zapomínáme
na skutky našich předků
na dávnou minulost
historia magistra vitae
chtělo by se křičet
ale nikdo neslyší
ve vakuu velkoměsta
v hluku inferna
lidé, dívejte se!
odkud přicházíme
kdo jsme
kam bychom
mohli kráčet
10. ledna 2013
Přežili jsme, ale stále jen přežíváme...
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)