Beránek

Letošní Velikonoce jsem si kromě slunečního svitu musela prožít i mnohem nepříjemnější věci. Jelikož jsem je poprvé trávila bez svých rodičů, nezbylo mi, než převzít část jejich práce. A co jiného na mě mohlo vyjít, než nazdobit beránka.
Prvním téměř nesplnitelným úkolem se stalo už samotné vytvoření krému. Koho by nerozčilovaly poznámky jako "To máslo musíš vyšlehat, aby bylo jako pěna." Samozřejmě, že to je to nejdůležitější, ale patlejte se s tím ručně, když jste na chatě, kde nenarazíte na moderní mixér.



Nakonec se přeci jen podařilo a došlo na přidávání pudinku. Radu, že se to musí pořádně rozmíchat, aby v krému nebyly hrudky, jsem snad ani nepotřebovala. Ale přece se mi jí dostalo. A zbytečně, protože přese všechno snažení bylo na kakaovém krému poznat, že bych musela začít alespoň předchozí den, aby to bylo dokonalé.



Po nakrájení na centimetrové plátky mě čekalo už jen spojit je vrstvou marmelády a krému. Ten se samozřejmě musel střídat po vrstvách. A když už to vypadalo, že se při závěrečném natírání celého beránka už nemůže nic stát, stalo se. Krému bylo málo. Takže byl beránek pěkně strakatý (zezadu =))a sotva úplně ozdobený.



Nikdo si ale nestěžoval a ještě tentýž den večer to vypadalo, že z beránka mi ke snídani nezbude ani kousek.