Míním tím, že jsem dneska po dlouhé době vzala do ruky mou krásnou akustickou kytaru a pustila se do hraní jen proto, abych si zítra mohla zahrát na ještě krásnější elektriku.
Ne, že bych to se svým repertoárem potřebovala, ale už jen pro ten pocit...
Nevím, proč nikdy nesáhnu do strun, abych slyšela těch pár tichých tónů, tvořících se líně pod mými prsty, linoucích se zimními večery, znějících jako loutna...
Žádné komentáře:
Okomentovat