Bývaly doby, kdy jsem ještě měla nápady na různé foto-projekty. Tenhle má číslo tři, a zatím se mi podařilo zrealizovat jen zlomek z toho, co jsem si vymyslela.
Figurka vznikla už před lety v souvislosti s nepříliš veselou událostí, ale v období, kdy jsem si oblíbila techniku vyrývání vzkazů do keramiky. Přestože není dokonalá, poutají mě k ní vzpomínky, které jí dodávají na hodnotě.
V rámci zamýšlené série fotek bych skrze ni ráda představila vše, co se děje, nebo spíše vše zajímavé, co se vyskytuje v mém okolí. Jako takový vzkaz člověku, který už to nemůže vidět na vlastní oči.
Možná je to naivní, možná to nikoho nezaujme, ale pro mě to má smysl. Snad proto dostal tento nápad číslo tři a jako druhý spatřil alespoň zčásti světlo světa.
C'est tout. Prozatím.
Žádné komentáře:
Okomentovat