A jak jinak ocenit to krásné počasí než focením pod širým nebem? No, mohl by být sem tam aspoň nějaký mráček, ale v prostředí Pražského hradu se příjemná místa najít dají.
A když se někdo sám přihlásí, že by měl zájem o pár snímků, stojí to za to. Nemusí to být ani profesionální modelka, důležitější je užít si to a pobavit se.
Někdy jsme se nebavily jen my, ale určitě i kolemjdoucí a v duchu možná i hradní stráž...
...a někteří nadávali, jelikož jsem se rozhodla, že v průjezdu pro auta budu zkoumat, co je sakra s tím foťákem špatně?! Zase jsem o trochu chytřejší - co se týče různých funkcí mého drobečka i co se týče stání v místech, kudy jednou za sto let projíždí nějaký nerudný řidič. Ale to už odbíhám.
Zpátky k focení. Nechápu, jak někdo může fotit portréty širokáčem! Vždyť je to odporné... A znám pár takových. Takže můj názor je, že slečny, které se od nich nechají fotit, asi hodně rády vidí svou podobu zkresleně. Já vsadila opět na mou oblíbenou 50-135 (už bych si konečně mohla pořídit vlastní), a jsem spokojená.
A Efča snad bude taky...
Žádné komentáře:
Okomentovat