Francouzská kuchyně

Vzhledem k tomu, že nemám z nadcházející části dne žádné fotografie, mám prostor se trochu věnovat francouzské, lépe řečeno provencálské kuchyni. Francouzská kuchyně jako taková v podstatě neexistuje, je rozdělena podle regionů.
V Provence je založená na místních typických bylinách, v nichž nechybí tymián, rozmarýn a bazalka, dále může směs obsahovat třeba šalvěj.

Francouzské snídaně obecně jsou povětšinou sladké, téměř po celé zemi je typické pečivo jako bagety a croissanty. Obědy jsou neméně odbývány.
Večeře je ovšem nejdůležitějším jídlem dne, při němž se sejde celá rodina, a je tu tedy prostor pro rozvoj jídelníčku.
Na jihu Provence, u Nice, je kuchyně ovlivněna Itálií, takže se často využívá těstovin. Na celém pobřeží jsou pak typické pokrmy z ryb. Nejznámějším je polévka Bouillabaise, která je vlastně vývarem z ryb.
Ratattouille je směs zeleniny, lilku, cibule, rajčat a česneku, rozvařená a okořeněná provencálskými bylinami, která se zde používá jako příloha k masu.
Jehněčí, skopové a regionálně hovězí se zde upravuje na olivovém oleji. Jídla nejsou příliš složitá a jejich výjimečnost se zakládá na místních surovinách.
Maso se také suší a, stejně jako se v Itálii nazývá Proscuito, zde mu říkají jednoduše le jambon-šunka.
Francie je známá také svými sýry, převládají ovčí a kozí. V oblasti Camargue, kam jsme v odpoledních hodinách zamířili, se vyrábí také z mléka krav. Co byste ve Francii ale hledali marně, jsou kysané výrobky. Nikdy zde nekoupíte kefír ani kysanou smetanu, protože je Francouzi považují za zkažené.
Oblast Camargue je známá produkcí rýže pro celou Francii. Rýžová pole jsou zde díky častým záplavám slanou vodou, při nichž se též získává sůl.

Víno se zpravidla nevyrábí odrůdové, nejčastěji je směsí několika druhů hroznů.
V Provence je typická produkce růžového vína, které činí asi osmdesát procent celkové výroby, pro Camargue je to šedé, pískové víno, patřící k této solí šedivé oblasti stejně neodmyslitelně jako stáda polodivokých běloušů, sloužících k nahánění mladých býků, chovaných na býčí zápasy.
Při nich se zvířata nezabíjí jako ve Španělsku, ale úkolem je získat co největší počet kroužků zavěšených mezi rohy zvířete. (nicméně býci jdou následně do klobás...tak nevím, co je lepší =))
Zajímavé je, že Francouzi víno nikdy nearchivují. Také se jím nikdy neopíjí, slouží jen jako součást jídla. K tomuto účelu používají spíše koktejly nebo tvrdý alkohol, mnohdy místní pálenky.

Přestože byla vinařská farma, kam jsme měli namířeno, zavřená, ochutnali jsme víno v nedalekém obchůdku, sbitém z prken, kde mimo něj prodávali také výrobky z medu, olivového oleje, rýži, místní sůl a paštiky z různých druhů masa, od hovězího až po bažantí, jež jsou také velmi známým francouzským výrobkem.
A nakonec nám nabídli i tu býčí klobásu. S našimi domácími, které jsme udili o Velikonocích, se to nedá ani zdaleka srovnávat. Co je býk proti divočákovi? =)

Snad jsem tímto dostatečně dostála svému slovu a budu moci pokračovat s fotografiemi.